Čína první let svého člověka na oběžnou dráhu kolem Země v Pekingu velice slavila, Moskva tomuto úspěchu tleskala a Washington prý nad ním pociťoval značnou nespokojenost, tvrdí západní tisk. Skutečností zůstává, že 26.října, když čínský vojenský pilot po čtrnácti obletech planety přistál ve Vnitřním Mongolsku, stala se Čína po USA a Rusku třetí zemí, která samostatně - bez cizí pomoci - vstoupila do vesmíru. Proč se Rusko a USA tak odlišně stavějí k letu čínského “taikonauta”? Čína se nyní snaží o spolupráci s ostatními státy a chtěla by vyslat svého občana i na palubu Mezinárodní kosmické stanice. Spolupracuje už s Ruskem, které je ochotno jí prodávat kosmickou techniku i příslušné know how. I Evropská kosmická agentura by byla ráda, kdyby Čína přispěla na program Mezinárodní kosmické stanice, který se ukazuje být mimořádně nákladný. Spojené státy však nechtějí, aby jejich znalosti i příslušná technika putovaly do Číny, pokud se tato země nepřipojí k mezinárodním dohodám o nosných raketách a nukleárních zbraních. Je vstup Číny na oběžnou dráhu kolem Země jen přihlášením do “klubu” zemí vypouštějících své astronauty do vesmíru, nebo také začátkem nového kosmického soupeření? Američané se prý bojí, že závody v expedicích do vesmíru by mohly končit opět vojenským soupeřením. Bez spolupráce USA a Číny by mohlo opět hrozit intenzívní rozvíjení vojenských aspektů letů lidí do kosmu.